Veveří

Na severním okraji Brna, na pravém břehu Brněnské přehrady napájené vodami řeky Svratky, se na skalnatém ostrohu rozkládá rozsáhlý hrad Veveří. Předchůdcem hradu bylo hradiště, založené podle pověsti kolem r. 1059 moravským údělným knížetemKonrádem I. Hradiště bylo sídlem královských purkrabí. Písemné prameny uvádí v r. 1213 jako prvního purkrabí Štěpána, pravděpodobného předka pánů z Pernštejna.

Původní pozdně románský a ranně gotický hrad zabral úzkou část ostrohu. Český král Přemysl Otakar II. využíval hrad Veveří jako žalář. Roku 1265 se postavil proti odbojné šlechtě. Milota z Dědic byl zatčen společně se svým bratrem komorníkem Benešem a rakouským šlechticem Otou z Meissova. Všichni byli uvězněni na hradě Veveří. Zatímco Milota byl uznán nevinným a propuštěn, zbývající dva byli popraveni. V polovině 14. století na hradě učinil z hradu Veveří jedno ze svých hlavních sídel mladší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, bratr Karla IV., markrabě Jan Jindřich. Ten zde často pobýval, hrad rozšiřoval a dále opevňoval a užíval ho jako zemskou pevnost i jako pokladnici. V roce 1424 posádka vévody Albrechta Habsburského, vévody rakouského, krále českého, německého a uherského, později otce Ladislava Pohrobka, hrad ubránila před obléháním husity. Za česko-uherských válek hrad spravoval těšínský kníže Přemek, příznivec českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad. Ten hrad neudržel, byl roku 1468 dobyt vojskem Matyáše Korvína.
Od této doby již hrad ztratil na svém státním významu, a často měnil majitele. Jmenuji jen některé z nich. Od Matyáše Korvína, který vlastnil hrad až do r. 1482, získali hradpáni z Ludanic, po nich páni z Lipé, Černohorští z Boskovic a od poč. 17. stol. Tiefenbachové. Za třicetileté války, v roce 1645, hrad úspěšně odolal Švédům, stejně jako Brno. V r. 1741 hrad dobyli a vyplenili Prusové.

V moderní historii stojí za zmínku, že hrad Veveří na pozvání majitele barona Mořice Arnolda De Forest třikrát navštívil tehdejší britský ministr obchodu a pozdější britský premiér Winston Churchill. S manželkou Clementine zde strávili také část své svatební cesty po Evropě.V roce 1925 byl hrad zestátněn. V červnu 1928 navštívil hrad prezident Tomáš Garrique Masaryk.  Za nacistické okupace byl v letech 1942 – 1945 hrad obsazen wehrmachtem a SS. Koncem 2. světové války byl hrad poškozen při bojích a při osvobozování Brna. Byla zničena a zcizena velká část hradního mobiliáře. Hrad byl dále značně poškozen také v době, kdy zde bylo umístěno téměř 20 let lesní učiliště, a v l. 70 a 80 nikdy nedokončeným pokusem o rekonstrukci hradu na mezinárodní studentské a kongresové centrum pro potřeby brněnských vysokých škol.  Necitlivé betonové injektáže a nástřiky dílo zkázy dokonaly.

Od roku 2002 je hrad opět otevřen pro veřejnost, průběžně probíhají opravy. Na hradě se koná řada přitažlivých akcí.
Informace o hradu, probíhajících akcích, otevírací době a cenách vstupného viz zde.

Na snímku: Hrad Veveří, (pohled z předhradí). Autor snímku: Daniel Baránek. Licence.

 

 

Tip na výlet: K hradu Veveří se lze dostat různými dopravními prostředky – autem, autobusem i lodí. Také sem směřuje několik turistických značených cest. Atraktivní je červená značka proti toku řeky Svratky okolo Brněnské přehrady. Cestou nás doprovodí 6 tabulí Naučné stezky Brněnská přehrada, jak ji neznáte, jejíž první tabule se nachází na cestě k přístavišti pod příjezdovou cestou k hotelu Santon. Výlet zahájíme u přístaviště Bystrc (0 km), odkud se vydáme přes hráz přehrady (0,5 km). Za hrází mineme pamětní tabuli věnovanou zachránci brněnské přehrady před vyhozením do povětří Fr. Šikulovi, jak to připravovala za 2. svět. války ustupující německá armáda. Trasa nás dále povede přes Sokolské koupaliště k restauraci Osada (2,5 km) a přístavišti Cyklistická (4 km). Dalším orientačním bodem je rozcestník Nad Zouvalkou (5,5 km). Pokračujeme dále k lávce přes přehradu, po které se dostaneme na tzv. Junáckou louku (7,5 km). Odtud pokračujeme po červené značce okolo hlavní silnice až ke stezce k hradu (8,5 km), zde červenou zn. opustíme a asi 200 metrů lesní cestou vystoupáme k hradu. Zde je k nahlédnutí turistická mapa výletu.

 

Integrovaný dopravní systém: K přehradě nás přiveze tramvaj č. 1, nebo 3, ve všední dny také tramvaj č. 11. K hradu Veveří můžeme z Bystrce (od přestupního uzlu Zoologická zahrada) použít autobus linky č. 303, nebo v období plavební sezony také lodní dopravu.

Doprava autem: Z Bystrce směr Veverská Bítýška po silnici 384, objedeme hrad v údolí po silnici okolo odbočky Nový Dvůr, odtud nyní již po silnici 386 stále směr Veverská Bítýška, až k odbočce vpravo k hradu. Po odbočce přijedeme k parkovišti u brány do hradu. Vzdálenost z Bystrce cca 7 km.

Příspěvek z rubriky Hrady a zámky a označen , .