Slavkov u Brna

Na řece Litavě, v Litenčické pahorkatině, 20 km východně od Brna, se nachází Slavkov u Brna, ve světě známý pod původním názvem Austerlitz, a zámek, proslulý jako významné architektonické dílo, které odráží barokní a klasicistní stavební vývoj, jak v exteriéru, tak v interiérech. V neposlední řadě pak je zámek vsazen do událostí jedné z nejvýznamnějších světových bitev všech dob, známé jako Bitva u Slavkova.  Zámek je od roku 2008 prohlášen Národní kulturní památkou.
Významným je rod Kouniců, který zbořil pův. renesanční zámek z 16. stol., vzniklý přestavbou středověké tvrze, a na jeho místě zámek vybudoval do dnešní barokně-klasicistní podoby. Architektem barokní tváře zámku je patrně Domenico Martinelli (kolem r. 1700), autorem rozšíření v pol. 18. stol. pak V. Petruzzi. Kounicové patřili k nejbližším a nejvěrnějším rodům, které kdy sloužily císaři. Známý je především věhlasný státník Marie Terezie, hrabě Václav Antonín Kounic (1711-1794). Významným podporovatelem českých politických i kulturních požadavků na císařském dvoře i v parlamentu byl dr. Václav Robert Kounic (zemřel 1913). Z jeho nadace byly vybudovány studentské koleje v Brně, dnes Kounicovy koleje.

Na zámku ve dnech 3.-7. 12.1805 pobýval Napoleon Bonaparte. Město se stalo známé Napoleonovým vítězstvím nad spojenými ruskými a rakouskými armádami v „bitvě tří císařů“, která je považována za jednu z nejpozoruhodnějších světových bitev v historii. Právě na zámku bylo 6. prosince r. 1805 po bitvě u Slavkova podepsáno příměří mezi francouzským císařem Napoleonem a Františkem I., císařem rakouským.

Mohutný zámek tvoří hlavní trojkřídlá budova, uzavírající čestný dvůr a půlkruhové konírny v předzámčí. Zámek byl obklopen vyzděným příkopem. Ten je dosud zachován v časti mezi zámkem a parkem. V přízemí jsou do nádvoří prolomeny arkády.

Zámecký park byl původně komponován jako francouzské zahrady, se sochami Giovanni Giulianiho (1663-1744). Zachovala se jen část v bezprostřední blízkosti zámku. Zbytek byl přeměněn v anglický park.

V interiérech nás průvodkyně upozorní na dokonale dochovanou výzdobu stropů. Vrcholí Sálem předků, s nástropními freskami s výjevy z antické mytologie, obklopené štukovými reliéfy putti, karyatid a ptáků s rostlinným dekorem. Nástropní malby dokonale ladí s plastickým rámováním dveří.
Kounicové byli vášnivými sběrateli obrazů, a položili tak základ jedné z nejstarších obrazáren v našich zemích. Jsou zde díla H. A. Weissenkirchera spolu s portréty Kouniců od H. Rigauda a A. Pozza, díla severoitalského původu do P. da Cortona, J. Lisse a R. di Tivolliho. zastoupeno je i středoevropské malířství díly J. H. Schönfelda, J. Heisse, F. M. Maulpertsche, M. Knollera, J. Schöpfa atd.

V okolí jsou četná památná místa napoleonské bitvy. Památník Mohyla míru u vsi prace (12 km jz) je významnou secesní stavbou (1910-1912, arch. Josef Fanta). Vedle památníku je zřízeno muzeum s mimořádně zdařilou audiovizuálně pojatou expozicí „Bitva tří císařů. Slavkov/Austerlitz 1805“., která určitě stojí za shlédnutí. V r. 2005 byla expozice oceněna ministrem kultury v národní soutěži muzeí a galerií Gloria musaealis. Autorem arch. Jan Konečný. Návrší Žuráň u Podolí s prehistorickou mohylou a místo Napoleonova polního stanu s žulovým památníkem (13 km sz od Slavkova, při hl. silnici na Brno). Za silnicí vrch Santon (u Tvarožné) se znatelnými stopami dělostřeleckých pozic a zákopů francouzských vojáků a klasicistní kaplí z r. 1832. Další pamětní místa u obcí Újezd, Sivice, Telnice, Žatčany, Šlapanice, Sokolnice, Pozořice.

Aktuální informace o zámku a jeho historii, jakž i o kulturních programech, otevírací době a cenách vstupného získá laskavý čtenář zde.

Tip na výlet: Slavkov u Brna je obklopen zemědělskou krajinou s dalekými výhledy. Nabízí se zhruba 17 km výlet do Bučovic. Zelená značka začíná u nádraží ČD ve Slavkově. Mineme autobusové nádraží (0,5 km) a zámek (2 km). Od svatojánské sochy vystoupáme na vrchol kopce Urban (361 m.n.m.) ke kapli sv. Urbana (3,5 km). Odtud je daleký kruhový výhled. Pokračujeme polními cestami k silnici, na níž se dáme do prava. Zhruba po kilometru ze silnice odbočíme vlevo, a vydáme se topolovou alejí k prameni v poutním místě Lutršték (6,5 km). Odtud budeme pokračovat vpravo kolem kostela U Matky boží a po hřbetu s dalekými výhledy. Polní cestou dojdete k lesu, a po jeho okraji se dáte vpravo. Mezi hájky a poli dospějete k Letonskému hájku (10,5 km). Přes pole jdeme vlevo opět k okraji lesa a sestoupíte do Letonic (12,5 km). Projdeme obcí, v pravotočivé zatáčce se vydáme rovně polní cestou přes Žlebový potok (14 km) k hornímu okraji hájku. Později kolem křížku přijdeme na silnici a po ní do Bučovic (17 km).

Integrovaný dopravní systém: Z Brna do Slavkova, příp. Bučovic a zpět lze použít  vlak linky S6, nebo také autobus linky 106 (jen Brno – Slavkov).

Autem: Z Brna po dálnici D1, na exitu 210 sjezd na Slavkov. Celková vzdálenost z centra Brna do centra Slavkova 24 km, a asi 27 minut jízdy.

Příspěvek z rubriky Hrady a zámky a označen .