Muzeum Blansko

Tradice blanenského muzejnictví sahá do roku 1854, kdy v Blansku založil první soukromé muzeum lékař salmovských železáren, doktor Jindřich Wankel, známý speleolog, objevitel velmi cenných nálezů z jeskyně Býčí skála v Josefovském údolí u Adamova. Není bez zajímavosti, že Wankel bydlel v hospodářských budovách u zámku, který se stal o více než 100 let později sídlem současného blanenského muzea. Za zmínku stojí, že několikrát u něj také pobýval malíř Josef Mánes. V té době ovšem o Wankelovy objevy nebyl zájem, a tak, když se nadšený jeskyňář rozhodl při příležitosti odchodu do důchodu uspořádat své záležitosti, cenné nálezy putovaly do Naturhistorisches museum ve Vídni.

 

Muzeum v Blansku tedy vzniklo až po více, než století, v roce 1959. Strategie sbírkotvorné činnosti nově vzniklé organizace odpovídala od počátku její existence typu muzea specializovaného, zaměřeného na dějiny výzkumu Moravského krasu a dějiny výroby tzv. blanenské umělecké litiny, jejíž podsbírka dnes představuje nejcennější soubor, který muzeum má.
Po r. 1993 přibyl do strategie sbírkotvorné činnosti také výzkum dějin města Blanska a regionu Blanenska a muzeum dostalo navíc i úkol psát městskou kroniku.
Nejmladším oborem muzea je shromažďování trojrozměrných předmětů a dokumentů, dokládajících blanenskou tradici výroby měřicí techniky, založenou slavným vynálezcem Erichem Roučkou.
V muzeu je otevřeno sedm stálých expozic: Moravský kras, Nejstarší hutě, Litina, Historie hradu Blansko, Historické interiéry zámku, Historie měřící techniky a Bydlení na blanenském zámku.

Muzeum sídlí v rozsáhlejším renesančním zámku uprostřed města. Čtyřkřídlá patrová budova uzavírá obdélníkové nádvoří, do něhož se otevírá arkádami na čtverhranných pilířích. Zatímco na sz. je dvoupatrová hranolová věž z konce 17. stol., jz. nároží je tvořeno okrouhlou baštou, pocházející z bývalé tvrze postavené r. 1447. V l. 1643-1645 byl zámek poškozen. V r. 1766 jej získali majitelé sousedního Rájce nad Svitavou Salmové. Upravili jej jako letní sídlo. V r. 1853 část fasád upravili empírově, a r. 1873 fasády jižního křídla pseudorenesančně. V části budovy byl umístěn horní a hutní úřad řídící železářské podniky na Blanensku. V r. 1945 byl zámek znárodněn. V l. 1960 – 1969 byl obnoven původní renesanční vzhled.

Aktuální informace o otevírací době muzea, cenách vstupného a aktuálních akcích získáte zde.

Tip na výlet: Okolo blanenského zámku vede pohodlná a vděčná nenáročná trasa po modré značce. Trasa začíná u železniční zastávky Blansko-město, vede centrem města okolo zámku (muzea) a s výhledy na Blansko do rekreační oblasti a koupaliště Palava (2 km). Odtud vystoupáme do rekreační osady Češkovice s dalekými výhledy. Pokračujeme do osady Obůrka (5 km), s oblíbenou výletní restaurací. Poblíž Obůrky byl učiněn v roce 1975 objev stop po zaniklé osadě Neradice. Z Obůrky pokračujeme podél lesa a později stoupáním lesem. Potom vyjdeme na silničku a po ní do Veselice (7,5 km). Z Veselice do Vavřince jdeme sice po silnici, zato s pěkným výhledem na televizní stožár Kojál na obzoru. Ve Vavřinci (8,5 km) odbočíme vpravo a po výstupu klesáme přímo obcí, později pak polní cestou. U křížku v polích vpravo a dále kolem božích muk travnatou pěšinou s výhledem na Sloup, do něhož příkře sestoupíme. Jsme v cíli naší cesty (11 km). V obci nás zaujme farní a poutní kostel P. Marie Bolestné, postavený v rokoku v l. 1751-54, a renovovaný v l. 1844-54. V interiéru kostela se nachází hodnotné zařízení od O. Schweigla. V obci je ovšem hlavním lákadlem vstup doSloupsko-Šošůvské jeskyně, rozsáhlého komplexu jeskyní a propastí. Pokud nám po výletu zbývají síly, můžeme absolvovat jeden ze dvou okruhů.

Integrovaný dopravní systém: Pro přepravu mezi Brnem a železniční zastávkou Blansko město použijeme vlaky linky S2. Mezi Blanskem a obcí Sloup lze využít autobusy linky 233.

Autem: Z Brna do Lipůvky po silnici I/43 (směr Svitavy), v Lipůvce odbočíme směr Blansko. Celkem 25 km, doba jízdy 33 minut.

Příspěvek z rubriky Muzea a galerie a označen .