Mikulov

V Mikulovské vrchovině, 18 km záp. od Břeclavi a 50 km jižně od Brna, na hlavním silničním hraničním přechodu do Rakouska, leží pod Pálavskými vrchy město Mikulov. Na skalnatém návrší nad městem ční výrazná dominanta města – rozsáhlý zámek.

Zámek v dnešní podobě tvoří rozsáhlý komplex budov severojižního směru, se dvěma předdvořími a vlastním dvoupatrovým zámkem kolem dvou nádvoří, s vystupujícími bastiony. Na severní straně ve skále je vytesána vstupní brána. Kolem zámku jsou dochovány zbytky hradeb. Fasády zámku nás zaujmou bohatě členěnými římsami a pilastry, a renesančními omítkami.

Prvním předchůdcem zámku bylo hradištní opevnění z 2. pol. 11. stol, náležející českým knížatům. Výstavba hradu byla zahájena za pánů z Drnholce asi ve 30. letech 13. stol. V té pokračovali i Lichtenštejnové, kteří hrad vlastnili v l. 1249 – 1560. Vybudovali z hradu mohutnou pevnost, která r. 1426 odolala husitům. Po krátké epizodě, kdy hrad vlastnil uherský rod Kerecsenyiů hrad drželi od roku 1560 až do roku 1945 Ditrichštejnové. Po bitvě na Bílé hoře (1620) se císařův věrný služebník a spojenec kardinál František Ditrichštejn stal nejvyšším moravským úředníkem. Z Mikulova řídil správu celé země. V r. 1622 zde uzavřel jménem císaře Ferdinanda II. mír s uherskou šlechtou, vedenou sedmihradským knížetem a vůdcem protestantůGáborem Bethlenem. V r. 1645 zámek dobyli Švédové a odvezli větší část knihovny. V prosinci 1805 na zámku pobýval Napoleon a jednal zde o mír s Rakouskem. V r. 1866 bylo na zámku, za přítomnosti pozdějšího císaře Viléma II. Pruského, uzavřeno příměří mezi Pruskem a Rakouskem po bitvě u Hradce Králové. V dubnu 1945 vypálila zámek ustupující německá armáda. V l. 1947 – 1960 proběhla díky péči Spolku pro obnovu mikulovského zámku rozsáhlá rekonstrukce, později pak ještě několik dílčích oprav a rekonstrukcí. K nejzajímavějším součástem zámku patří zámecká knihovna a sál předků.

 

Nyní je zámek sídlem Regionálního muzea v Mikulově. Informace o stálých i aktuálních výstavách a otevírací době a cenách vstupného čtenář nalezne zde.

Tip na výlet: Mikulov, to je především víno. Jsme-li v tak vyhlášené vinařské oblasti, tak se nabízí absolvovat Naučnou stezku Mikulov, nebo alespoň její část, protože výlet lze rozdělit na více samostatných výletů. Pěšky, na kole nebo autem. Výchozím bodem je parkoviště u Komerční banky (0 km) kousek pod mikulovským Náměstím, kde se také nachází první panel s úvodními informacemi. Odtud se vyráží přes městské centrum na Kostelní náměstí. Z města nás značka vyvede k vinařským obcím ležícím přímo pod Pálavou, do Bavor (5 km), Perné (7,8 km), kde se zrodily slavné odrůdy Pálava a Aurelius, Cesta pokračuje dál přes Horní Věstonice (11,3 km) do slavnějších Dolních (13,5 km), místa nálezu světoznámé Věstonické Venuše. Trasa pokračuje přes Pavlov (17 km) s pozoruhodnou sklepní architekturou do Klentnice (22,5 km), pod zříceninu Sirotčího hradu. Odtud výlet zakončíme posledním úsekem do Mikulova (28,4 km). Popis naučné stezky. Turistická mapa.

Integrovaný dopravní systém: Přímé spojení mezi Brnem a Mikulovem zajišťuje meziregionální autobusová linka č. 105.

 

Doprava autem: Z Brna po silnici R43 do Pohořelic a dále po I/52 do Mikulova. Vzdálenost cca 50 km, doba jízdy cca 34 min.

Příspěvek z rubriky Hrady a zámky a označen .